河北衡水：气象日里学气象

Linux
GNU/Linux

Vyvíjí	Linus Torvalds
Rodina OS	Unix-like
První zve?ejnění	17. zá?í 1991
Aktuální verze	6.14 / 24. b?ezna 2025
Podporované platformy	IA-32, x86-64, PowerPC, ARM, m68k, DEC Alpha, SPARC, hppa, IA-64, MIPS, s390 a dal?í
Typ jádra	modulární monolitické jádro
Programovací jazyk	C, Jazyk symbolickych adres
Vychozí u?ivatelské rozhraní	grafické: GNOME, KDE, Xfce a dal?í textové: p?íkazovy ?ádek (terminál)
Licence	GNU GPLv2 a jiné
Stav	Aktuální
Oficiální web	The Linux Kernel Archives

百度 　　然而，这厚德我们到底从哪里能看得到那？精神，无论是伟大还是高远，日常生活中完全感受不到，那这种精神就是一种空虚，没有任何价值。

Linux nebo GNU/Linux (viz spor o pou?ívání názvu GNU/Linux) je svobodny a otev?eny po?íta?ovy opera?ní systém, ktery je zalo?eny na linuxovém jádru. Linuxové systémy jsou ?í?eny v podobě distribucí, které je mo?né nainstalovat nebo pou?ívat bez instalace (tzv. live CD). Pou?ívané licence umo?ňují systém zdarma a velmi volně pou?ívat, distribuovat (kopírovat, sdílet) i upravovat. Tím se odli?uje od proprietárních systém? (nap?. Windows, macOS), za které je nutné platit a dodr?ovat omezující licence.

Charakteristika

Opera?ní systém Linux pou?ívá Linux kernel, ktery vychází z my?lenek Unixu a respektuje p?íslu?né standardy POSIX a Single UNIX Specification. Název je odvozen z k?estního jména jeho tv?rce Linuse Torvaldse a koncovka x odkazuje právě na Unix (podobně jako XENIX, Ultrix, IRIX, AIX a dal?í UN*Xy).

Jádro Linuxu umo?ňuje spou?tět více program? (úloh) najednou. Ka?dy program se m??e skládat z jednoho nebo více proces?, tedy se jedná o víceúlohovy systém. Ka?dy proces potom m??e mít jeden nebo více podproces?. Opera?ní systémy, které umo?ňují běh více proces?, nebo dokonce podproces? sou?asně, jsou schopny vyu?ít i vícejádrové a víceprocesorové po?íta?e a vyrazně zefektivnit práci u?ivatele. Jádro Linuxu je víceu?ivatelské, tak?e umo?ňuje spou?tět programy r?znych u?ivatel?, nap?íklad jeden u?ivatel m??e obsluhovat po?íta? p?ímo, zatímco dal?í mohou obsluhovat stejny po?íta? nap?íklad p?es sí? nebo dokonce Internet. P?íslu?né u?ivatelské ú?ty jsou p?ed neoprávněnym p?ístupem chráněny autentizací, nap?íklad jménem a heslem. U?ivatelé mají p?idělena r?zná práva, od naprosté kontroly nad systémem, kterou má obvykle správce (root), a? do r?zné míry omezené ú?ty u?ivatel?.

V sou?asné době je ozna?ením Linux míněno nejen jádro opera?ního systému, ale zahrnuje do něj té? ve?keré programové vybavení (software), které u?ivatelé pou?ívají (tj. aplikace, utility, grafické u?ivatelské rozhraní apod.) i p?esto, ?e je vyvíjeno nezávisle na samotném jád?e Linuxu. Linux je ?í?en v podobě linuxovych distribucí, které obsahují jak zmíněné jádro, tak zmíněny doplňující software v takové formě, která usnadňuje jeho instalaci a pou?ívání (instalace někdy není nutná, viz Live CD).

Linux je open source software, co? znamená, ?e jsou k dispozici jeho zdrojové kódy, které lze za dodr?ení jistych podmínek upravovat a v?e dále ?í?it. Pro ochranu p?ed zneu?itím zdrojovych kód? pou?ívá open source software r?zné licence. Samotné jádro Linuxu je chráněno a ?í?eno pod licencí GPLv2 (s d?le?itou vyjimkou). Software, ktery je spolu s Linuxem ?í?en, je chráněn nejr?zněj?ími licencemi (GPL, LGPL, MPL, Licence MIT, BSD licence atd.). Vět?ina distribucí vybírá software podle jejich licencí tak, aby vyhovoval bu? volněj?ímu vykladu open source nebo naopak p?ísněj?ímu vykladu svobodného software (anglicky free software), co? nemá na koncového u?ivatele p?ímy vliv, ovlivňuje to v?ak zejména pohled na dal?í vyvoj jednotlivych sou?ástí Linuxu.

Historie

Linus Torvalds, tv?rce linuxového jádra

Vyvoj unixovych systém?

Linus Torvalds za?al vyvíjet jádro Linuxu v roce 1991 jako sv?j koní?ek. Mezi d?vody pro vznik právě unixového systému pat?il fakt, ?e Unix je systém, ktery up?ednostňuje jednoduchost a je p?edná?en na univerzitách^[zdroj?] (Torvalds studoval na finské univerzitě v Helsinkách obor Informatika). Torvalds byl dále inspirován MINIXem od Andrewa Tanenbauma, ktery napsal svoji verzi unixového systému jako doprovodny projekt ke své vyuce a knihám o opera?ních systémech. Na rozdíl od něj v?ak Torvalds nevyu?il sv?j projekt komer?ně, proto?e preferoval otev?eny vyvoj (viz open source software).

První verze linuxového jádra (0.01) byla na Internetu zve?ejněna 17. zá?í 1991. K Linusově p?ekvapení byl o jeho nedokonaly systém velky zájem a záhy za?al dostávat e-mailem dal?í podněty, opravy a zdrojové kódy. Torvalds jádro dále vyvíjel a zároveň za?al p?íspěvky ostatních do svého jádra za?leňoval a upravené zdrojové kódy obratem zve?ejňovat (dal?í verze byla zve?ejněna ji? v ?íjnu). Od té doby se na vyvoji podílely tisíce vyvojá?? z celého světa. Model vyvoje linuxového jádra a podobného softwaru byl později vysti?ně popsán v eseji Katedrála a tr?i?tě (anglicky The Cathedral and the Bazaar) od Erica S. Raymonda.

Richard Stallman, tv?rce GNU

Ji? velmi brzo p?edběhl Linux ve vyvoji sv?j vzor – MINIX.^[zdroj?] Zejména v po?átcích byl p?i vyvoji vyu?íván Projekt GNU, ktery se ji? del?í dobu zabyval my?lenkou vyvoje volně dostupného unixového systému, av?ak vlastní jádro opera?ního systému neměl. Z projektu GNU hned po?átku Linux vyu?il shell bash a dal?í nástroje (základní unixové nástroje pou?ívané na p?íkazovém ?ádku, kompilátor GCC, později té? GNU C Library a dal?í). Sám Linux v?ak nikdy nebyl sou?ástí GNU, i kdy? samotné jádro pou?ívá licenci GPLv2, která té? pochází od GNU.

Torvalds je dodnes hlavou vyvoje jádra, které je zve?ejňováno na serveru kernel.org. Sám vydává nové verze, p?i?em? některé star?í verze jsou udr?ovány jinymi lidmi. Kromě něj na vyvoji spolupracují tisíce programátor? z celého světa. Ji? del?í dobu se dá ?íct, ?e vyvoj jádra je z velké ?ásti placen firmami, jako je Red Hat, Intel, IBM a dal?í.

Ostatní sou?ásti Linuxu jsou vyvíjeny samostatně (nap?. KDE, GNOME, X.Org atd.).

Logo a název

Tux – maskot opera?ního systému Linux

Logem a maskotem Linuxu je tu?ňák Tux vycházející z obrázku Larryho Ewinga z roku 1996. Kromě toho existují i jiná, méně známá zpodobnění, viz OS-tan. Jméno ?Linux“ nevytvo?il sám Torvalds, ale Ari Lemmke, ktery pracoval na helsinské univerzitě jako správce FTP serveru ftp.funet.fi, kde byla uve?ejněna první verze Linuxu. Torvalds navrhoval jméno ?Freax“ jako free (svobodny) + freak (blázen) + x (unixovy systém), ale to se Lemmkemu nelíbilo a na FTP serveru vytvo?il adresá? ?Linux“ (tj. Linus?v unixovy systém). Název ?Linux“ se později stal ochrannou známkou (?. 1916230) na ?software po?íta?ového opera?ního systému, ktery usnadňuje práci s po?íta?em“, kterou vlastní sám Linus Torvalds. Licencování této ochranné známky nyní obstarává Linux Mark Institute (LMI).

Ozna?ení GNU/Linux

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku GNU/Linux kontroverze.

Richard Stallman a Free Software Foundation změnily ozna?ení Linuxu na GNU/Linux a vidí linuxové distribuce pou?ívající software GNU jako varianty opera?ního systému GNU, a proto po?adují, aby se takové systémy ozna?ovaly jako GNU/Linux, p?ípadně ?Na Linuxu zalo?eny GNU systém“. Média a ?ást u?ivatel? preferují krátké ozna?ení této rodiny opera?ních systém? jako Linux. Distribuce Debian pou?ívá ozna?ení GNU/Linux na vyzvu Richarda Stallmana od roku 1994, samotná FSF pak od roku 1995. V sou?asné době jsou v obvyklych distribucích Linuxu obsa?eny vlastní projekty GNU v men?ině (některé vyznamné projekty se dokonce od GNU oprostily – nap?. GCC, GNU C Library). Mnoho dal?ích projekt? (sou?ásti distribucí) sice vyu?ívá licence od GNU (GPL, LGPL), ale nejsou to projekty GNU (nemají s GNU nic spole?ného kromě pou?ité licence). Je tedy z?ejmé, ?e se jedná spí?e o ideovou zále?itost.

Linuxové distribuce

Podrobněj?í informace naleznete v ?láncích Linuxová distribuce a Seznam distribucí Linuxu.

Linux jako takovy je pouze jádro opera?ního systému (viz vy?e). K tomu, aby bylo mo?né po?íta? s Linuxem pou?ívat, je nutné doplnit jádro o dal?í programy. Základ tvo?í jednoduché utility (malé programy), které ozna?ujeme jako systémové nástroje a které slou?í pro zaji?tění startu (bootování) a následně i zaji?tění běhu systému. Pro u?ivatele jsou pak k dispozici aplikace, které mu umo?ňují provádět nějakou u?ite?nou ?innost (nap?. LibreOffice, Mozilla Firefox, Pidgin a dal?í). Jednotlivé bě?ně pou?ívané nástroje i aplikace jsou volně dostupné na Internetu.

Proto?e jsou vy?e zmíněné nástroje i aplikace na Internetu dostupné v podobě zdrojovych kód?, které je nejprve nutné p?elo?it do formy spustitelnych soubor?, bylo by pro u?ivatele velmi nepohodlné, kdyby si v?e musel dělat sám. Proto existují takzvané distribuce, které obsahují v?e pot?ebné v úhledném balení – p?elo?ené binární soubory v?etně instala?ního programu, ktery umo?ňuje p?ipravit Linux na u?ivatelově po?íta?i k okam?itému pou?ívání (av?ak Linux lze pou?ívat i bez instalace pomocí tzv. Live CD).

Distribuce jsou sestavovány jednotlivci, tymy dobrovolník?, ale i komer?ními firmami. Distribuce zahrnuje jádro, dal?í systémovy a aplika?ní software, grafické u?ivatelské rozhraní (X.org, KDE, GNOME atd.). Distribuce mají r?zná zamě?ení, nap?íklad vyběr obsa?enych program?, podpora ur?ité po?íta?ové architektury, pou?ití ve vestavěnych systémech atd. V sou?asné době existuje kolem 450 r?znych distribucí. Snímky obrazovek a dal?í popisy distribucí lze nalézt na r?znych místech Internetu, nap?íklad na serveru DistroWatch nebo i jinde.

Mezi nejznáměj?í distribuce Linuxu pat?í: Arch Linux, Danix (?eská distribuce), Debian, Fedora (Komunitní distribuce sponzorovaná firmou Red Hat), Red Hat Enterprise Linux (vychází z Fedory), Gentoo, Greenie, (slovenská distribuce), Knoppix, Mandriva (d?íve Mandrake), Linux Mint (vychází z Ubuntu), Slackware, Slax (?eská live distribuce), Source Mage, SUSE, Ubuntu, Kubuntu (derivát Ubuntu), …

Licence

Distribuce lze nalézt na Internetu a lze je i volně pou?ívat, proto?e se skládají z open source program?. I v distribuci je ke ka?dému programu standardně p?ilo?ena licence, která je p?i instalaci ulo?ena spole?ně s programem na pevny disk, tak?e si v?e u?ivatel m??e ově?it (ve skute?nosti open source programy vy?adují, aby s nimi licence byla dodávána nejen u zdrojovych kód?, ale i u funk?ní podoby). Dílo vytvo?ené distribuce (tj. jak je v?e na distribu?ním médiu organizováno) také podléhá licenci, av?ak typicky se opět jedná o open source. Vět?ina linuxovych distribucí je sestavována vyhradně ze svobodného software, tak?e je lze nejen volně pou?ívat, ale i dále ?í?it. Některé v?ak mohou obsahovat nesvobodny software, tak?e je lze volně pou?ívat, ale je omezeno jejich ?í?ení. Nap?íklad v p?ípadě, ?e obsahují komer?ní programy (ovlada?e pro grafickou kartu, po?íta?ové hry atp.). Té? profesionální komer?ní distribuce jsou v?ak dostupné pouze po zaplacení (nap?íklad Red Hat Enterprise Linux, SUSE Linux Enterprise Server), av?ak díky povaze open source k některym existují volně ?i?itelné identické klony (viz nap?. CentOS).

Repozitá?e

Základní vyhodou linuxovych distribucí je existence repozitá??, které jsou zalo?eny na balí?kovacích systémech a obsahují snadno instalovatelné balí?ky s jednotlivymi programy. Díky tomu lze v linuxovych distribucích velmi pohodlně instalovat a odebírat jednotlivé sou?ásti systému a aplikace. Do repozitá?? jsou umis?ovány té? aktualizace, které umo?ňují zajistit nejen automatické opravy chyb, ale zaji??ují také bezpe?nost systému odstraňováním zji?těnych zranitelností a to nejen pro samotny opera?ní systém (jako v p?ípadě Microsoft Windows), ale i pro v?echny ostatní sou?ásti p?íslu?né distribuce.

Pou?itelnost a podíl na trhu

Za své dlouhé p?sobení Linux získal mnoho p?íznivc? a vyznamné místo na trhu opera?ních systém?. Zatím je roz?í?eny zejména na internetovych a intranetovych serverech a v oblasti vysoce vykonnych vypo?etních stanic (v ?eb?í?ku 500 nejvykonněj?ích superpo?íta??/TOP500 má podíl 100%).

V posledních letech se Linux pozvolna roz?i?uje i do firemní sféry a na domácí po?íta?e, tak?e jeho podíl na PC dosáhl t?i procenta. P?esto?e zvládá prakticky v?echny ?innosti od po?íta?e o?ekávané a mezi jeho p?ednosti pat?í bezpe?nost, nízká cena a flexibilita, roz?í?ení stále brání zejména velké mno?ství aplikací dostupnych pouze pro Microsoft Windows (zvlá?tě po?íta?ovych her) a nejistá podpora spu?tění těchto konkrétních aplikací pod Linuxem. Nutno také dodat, ?e v sou?asnosti se Linux prosazuje i na poli chytrych telefon? a tablet?.

Instalace

Instalace se li?í podle zvolené linuxové distribuce. Vět?ina distribucí nabízí textovou i grafickou verzi instalace, kterou obvykle zvládne i za?áte?ník ─ mnozí tvrdí, ?e instalace některych distribucí Linuxu je vyrazně snadněj?í ne? u konkuren?ních Microsoft Windows. P?i instalaci se také obvykle nainstaluje nejen samotny opera?ní systém, ale i ve?kery software pot?ebny k pou?ívání po?íta?e.

Instalovat se m??e p?ímo z instala?ního média (pak se ov?em nainstalují aplikace ve verzi, která byla k dispozici v době vydání distribuce) nebo lze z instala?ního média pouze nabootovat a stáhnout aktuální verzi distribuce ze sítě. Některé distribuce lze také instalovat z jiného bě?ícího systému (jiné distribuce Linuxu), i kdy? je to spí? zajímavost pro odborníky ne? doporu?ená metoda pro za?áte?níka.

Běh aplikací napsanych pro Microsoft Windows

Pro běh aplikací z Microsoft Windows je dnes k dispozici ?ada emulátor?. Některé z nich jsou zalo?ené na vytvá?ení plnohodnotnych virtuálních stroj?. Jiné pouze p?ekládají systémová volání, co? jednak vede k mnohem efektivněj?ímu běhu spou?těnych aplikací a jednak k efektivněj?ímu vyu?ití stávajícího hardwaru (nap?íklad podpora 3D akcelerace grafickych jednotek). Jejich nevyhodou je pak mo?nost pou?ití pouze na architektu?e x86 a kompatibilních. Existují k tomuto ú?elu i jiné ?e?ení zdarma, z nich? nejznáměj?í je Wine (ktery emulátorem není). V sou?asné době pomocí Wine funguje pod Linuxem vět?ina Windows aplikací nebo pro ně existuje alternativa. Za zmínku stojí i komer?ní odno? Cedega, která se specializuje na mo?nost hraní her napsanych pro Microsoft Windows, nebo CrossOver. Dále lze pou?ít emulátory virtuálního PC: Bochs, QEMU, VirtualBox (GPL), VMware (proprietární). Pro hraní her lze také pou?ít nap?íklad Proton (upraveny fork WINE), ktery je vyvíjen spole?ností Valve. Proton je u?ity t?eba ve Steam Decku, a samotném Steamu pro Linux díky funkci Steam Play. Tato funkce umo?ňuje pou?ití libovolného vydání Protonu, ?i jejích alternativ (Proton GE, Luxtorpeda, a dal?í).

Programování na Linuxu

Základním programovacím jazykem v Linuxu je jazyk C a sada GCC, která obsahuje p?eklada?e pro několik jazyk? (zejména C a C++). Nedílnou sou?ástí programovacích nástroj? jsou i GNU binutils, které obsahují nástroje pro p?eklad jazyka symbolickych adres a linkování binárních objektovych soubor? do spustitelné podoby; na systému Linux jsou standardně objektové soubory i spustitelné programy ulo?eny ve formátu ELF (executable and linkable format). Prost?edí GNU nabízí i ?adu dal?ích nástroj? pro usnadnění vyvoje slo?itěj?ích program? (make, autoconf, gettext).

Linux podporuje i celou ?adu dal?ích programovacích jazyk?. Kromě jednoduchého jazyka zabudovaného p?ímo v p?íkazové ?ádce (shell) jsou nejpou?ívaněj?ími jazyky v linuxovém prost?edí Perl a Python. Proto?e se Linux stal velice populární platformou pro provoz WWW server?, tak obrovské mno?ství u?ivatelskych aplikací které se dnes bě?ně provozují pod tímto systémem jsou ve skute?nosti webové aplikace napsané v jazyce PHP.

Snadná tvorba grafického rozhraní v Glade

Programování v Linuxu vět?inou probíhá v cyklu: programátor napí?e zdrojovy kód v textovém editoru, pak spustí v p?íkazové ?ádce kompilátor a program otestuje. Existují i programátorské editory, které za programátora spustí kompilátor a p?ípadně ve zdrojovém textu ozna?í chyby. Samoz?ejmostí je i zvyraznění syntaxe a nyní jsou k dispozici ji? i rozvinutá plně funk?ní vyvojová prost?edí ozna?ovaná jako IDE nebo v p?ípadě návrhu grafického u?ivatelského rozhraní ozna?ovaná RAD. Tato prost?edí jsou obvykle ur?ena pro grafické rozhraní X Window System. Vesměs jsou zamě?ená na kompilované jazyky, existují ale i taková, která podporují ladění skriptovacích jazyk? (nap?. Pythonu), nap?íklad IDEA. K programování grafickych aplikací lze pou?ít nap?. Anjuta, Glade ?i KDevelop (primárně pro prost?edí KDE).

Podpora

Podpora linuxovych distribucí je obvykle realizována komer?ními spole?nostmi. V p?ípadě spole?ností, jako jsou Canonical, Novell, Red Hat nebo Mandriva, jde p?ímo o spole?nosti spravující ur?itou distribuci. Na druhé straně jsou spole?nosti jako nap?. VA Linux^[zdroj?], které se specializují na aplikace ?e?ení postavenych na Linuxu.

Nejroz?í?eněj?í model podpory je ten, ?e s koupí distribuce dostáváte právo vyu?ít omezenou podporu po omezeny ?as a v p?ípadě pot?eby m??ete později dokoupit dal?í slu?by.

Pro u?ivatele distribucí, které jsou zdarma, slou?í jako poměrně dobrá podpora ?ada diskusních fór, v angli?tině i ?e?tině.

Pou?ití Linuxu

Kromě distribucí Linuxu, ur?enych pro v?eobecné pou?ití na po?íta?ích a serverech, mohou byt distribuce specializovány pro r?zné ú?ely, nap?íklad jako podpora architektury po?íta??, vestavěnych systém?, stability, zabezpe?ení, lokalizace do konkrétního regionu nebo jazyka, cílení na konkrétní skupiny u?ivatel?, podpora pro aplikace v reálném ?ase (real-time applications). Navíc některé distribuce záměrně zahrnují pouze volny software (free software). V roce 2015 se aktivně rozvíjí více ne? ?ty?i sta linuxovych distribucí.

Stolní po?íta?e (Desktop)

Popularita Linuxu na bě?nych stolních po?íta?ích a noteboocích se v pr?běhu let zvy?uje. Vět?ina moderních distribucí zahrnuje grafické u?ivatelské rozhraní, které má od února 2015 dvě nejpopulárněj?í prost?edí jako KDE Plasma Desktop a Xfce.

Jeliko? není k dispozici ?ádny oficiální desktop Linux, desktopová prost?edí a distribuce Linuxu vybírají sou?ásti z fondu volného a otev?eného softwaru, s ním? vytvá?ejí grafické u?ivatelské rozhraní. Nap?íklad GNOME má své p?íkazy pro u?ivatelské rozhraní udělány formou pr?vodce.

Spolupráce p?i vyvoji volného softwaru umo?ňuje distribuovat jej r?znym tym?m, které provádějí jazykovou lokalizaci některych distribucí systému Linux pro pou?ití v lokálních sítích. Nap?íklad jazyková verze Knoppix v jazyce Sinhalese byla zna?ně dostupná p?edtím, ne? spole?nost Microsoft p?elo?ila Windows XP do Sinhalese. Vyznamnou roli p?i vyvoji lokalizovaného systému hraje spole?nost Lanka Linux User Group tím, ?e kombinuje znalosti univerzitních profesor?, lingvist? a místních vyvojá??.

Aplikace

Mnoho populárních aplikací je k dispozici pro r?zné opera?ní systémy. Nap?íklad Mozilla Firefox, OpenOffice.org, LibreOffice, Blender jsou ke sta?ení pro v?echny opera?ní systémy a jejich distribuce. Navíc některé aplikace p?vodně vyvinuté pro Linux, jako jsou Pidgin a GIMP, byly vydány díky své oblíbenosti i pro ostatní opera?ních systémy (v?etně Windows a MacOS). Navíc je v Linuxu podporováno rostoucí mno?ství proprietárních desktopovych aplikací, jako nap?íklad Autodesk Maya, Softimage XSI a Apple Shake v oblasti animace a vizuálních efekt?. Existuje také několik spole?ností, které p?ená?ely své hry nebo hry jinych spole?ností na Linux, p?i?em? Linux byl také podporovanou platformou jak pro populární distribu?ní slu?by Steam, tak pro slu?bu Desura.

Mnoho dal?ích typ? aplikací, které jsou k dispozici pro systémy Microsoft Windows a MacOS, bylo té? p?epracováno na Linux. Bu? je na internetu k nalezení free softwarová aplikace, která funguje jako aplikace nalezená v jiném opera?ním systému nebo verze aplikace, která funguje na Linuxu, jako nap?íklad Skype a některé videohry jako Dota 2 a Team Fortress 2.

Projekt Wine

Projekt Wine dále poskytuje mo?nost konkrétní kompatibility se systémem Windows, která umo?ňuje spou?tět nemodifikované aplikace systému Windows v systému Linux. Ta je podporována skupinami jako CodeWeavers, kte?í vyrábí komer?ní verzi softwaru. Od roku 2009 spole?nost Google rovně? poskytla finan?ní prost?edky na Projekt Wine.

Komponenty a instalace

Vedle viditelnych komponent, jako nap?íklad X window managers, jsou také d?le?ité neviditelné programy, které hostují freedesktop.org, jako nap?íklad D-Bus nebo PulseAudio, jich? vyu?ívají obě hlavní desktopová prost?edí GNOME a KDE a ka?dé z nich nabízí grafické rozhraní napsané pomocí p?íslu?né sady nástroj? GTK + nebo Qt.

Instalace, aktualizace a odstraňování softwaru v opera?ním systému Linux se obvykle provádí pomocí správc? balí?k?, jako jsou Synaptic Package Manager, PackageKit a Yum Extender. Zatímco vět?ina hlavních distribucí Linuxu má rozsáhlé repozitá?e, které ?asto obsahují desítky tisíc balí?k?, není z oficiálních repozitá?? k dispozici cely software, ktery lze spustit na Linuxu. U?ivatelé mohou také instalovat balí?ky z neoficiálních repozitá??, stahovat p?edkompilované balíky p?ímo z webovych stránek nebo sami sestavit zdrojovy kód. V?echny tyto metody p?icházejí s r?znymi stupni obtí?nosti, kompilace zdrojového kódu se obecně pova?uje za náro?ny proces pro nové u?ivatele Linuxu, ale v moderních distribucích je málo pot?ebná a není specifickou metodou pro Linux.

Netbooky

Distribuce Linuxu se stala populární i na trhu s netbooky u ?ady za?ízení jako jsou Asus Eee PC nebo Acer Aspire One.

V roce 2009 spole?nost Google oznámila sv?j systém ChromeOS jako minimalisticky opera?ní systém zalo?eny na opera?ních systémech Linuxu. Systém ChromeOS nekontroluje ?ádné webové aplikace s vyjimkou správce soubor? a p?ehráva?? médií (v pozděj?ích verzích byla p?idána ur?itá úroveň podpory aplikací pro Android). Netbooky dodávané s opera?ním systémem, ozna?ované jako Chromebooky, se na trhu objevily v ?ervnu 2011.

Servery, sálové po?íta?e a superpo?íta?e

Distribuce Linuxu jsou ji? dlouho vyu?ívány jako opera?ní systémy pro servery. Spole?nost Netcraft oznámila v zá?í 2006, ?e osm z deseti nejspolehlivěj?ích hostingovych spole?ností provozovalo linuxové distribuce na svych webovych serverech. V ?ervnu 2008 byly distribuce Linuxu zastoupeny v pěti z deseti p?ípad? serverovych systém?, FreeBSD t?i z deseti a Microsoft dva z deseti, od února 2010 distribuce Linuxu representovaly ?est z deseti p?ípad?, FreeBSD t?i z deseti a Microsoft jeden z deseti, p?i?em? Linux vedl.

Distribuce Linuxu tvo?í základní kámen kombinace server? a softwarovych systém? LAMP (Linux, Apache, MariaDB / MySQL, Perl / PHP / Python), které získaly popularitu mezi vyvojá?i.

Distribuce systému Linux se stávají stále populárněj?ími na sálovych po?íta?ích, ?áste?ně kv?li cenám a modelu s otev?enym zdrojovym kódem. V prosinci 2009 po?íta?ovy gigant IBM oznámil, ?e p?evá?ně prodává a prodává Enterprise Linux Server na bázi mainframe. V síti LinuxCon North America 2015 oznámila spole?nost IBM LinuxONE ?adu sálovych po?íta?? speciálně navr?enych pro provozování systému Linux s otev?enym zdrojovym kódem.

Distribuce Linuxu jsou také dominantní jako opera?ní systémy pro superpo?íta?e.

Inteligentní za?ízení

Android se stal dominantním mobilním opera?ním systémem pro smartphony, ktery bě?í na 66 % smartphonech na světě. Android je také oblíbenym opera?ním systémem pro tablety a chytré televize.

Mobilní telefony a PDA s opera?ním systémem Linux na open-source platformách se staly bě?něj?ími od roku 2007, p?íklady zahrnují Nokia N810, Neo1973 zna?ky Openmoko a Motorola ROKR E8.

Nokia Maemo, jeden z nej?asněj?ích mobilních opera?ních systém?, byl zalo?en na Debianu. Ten byl později slou?en s Moblinem od Intelu. Projekt byl později ukon?en ve prospěch spole?nosti Tizen, opera?ního systému zamě?eného na mobilní za?ízení a také IVI. Tizen je projekt v rámci nadace Linux. Několik produkt? od spole?nosti Samsung u? bě?í na opera?ním systému Tizen, Samsung Gear 2 je nejvyznamněj?ím p?íkladem. Smartphony Samsung Z mají pou?ívat Tizen namísto Androidu.

Mozilla Firefox OS se skládá z jádra Linuxu, vrstvy abstrakce hardwaru, prost?edí runtime zalo?eného na webovych standardech a u?ivatelského rozhraní a integrovaného webového prohlí?e?e.

Spole?nost Canonical vydala aplikaci Ubuntu Touch s cílem p?iblí?it se k opera?nímu systému na PC Ubuntu. Opera?ní systém také poskytuje plnou verzi Ubuntu plochu pro p?ipojení k externímu monitoru.

Vestavěná za?ízení

Za?ízení Embedded Linux a Linux Jolla Phone vyu?ívá opera?ní systém Sailfish, ktery je zalo?en na Linuxu. Systém pro zábavu v automobilu, modelu Tesla Model S, je zalo?en na softwaru Ubuntu, Nokia X – smartphone, ktery bě?í na jádru z Linuxu. Vzhledem k jeho nízké ceně a snadné práci s ním se Linux ?asto pou?ívá ve vestavěnych systémech.

Populární digitální videorekordér TiVo nap?íklad pou?ívá upraveny systém Linux, stejně jako několik sí?ovych firewall? a router? od vyrobc?, jako je Cisco/Linksys. Korg OASYS, Korg KRONOS, hudební stanice Yamaha Motif XS/Motif XF, Yamaha S90XS/S70XS, syntezátory Yamaha MOX6/MOX8, generátor Yamaha Motif-Rack XS a digitální klavír Roland RD-700GX jsou také provozovány na Linuxu. Linux je také pou?íván v systémech ?ízení podsvícení, jako je konzola WholeHogIII

Hry

V minulosti bylo pro Linux dostupnych jen málo her. V posledních letech bylo vydáno více her s podporou Linuxu (p?edev?ím Indie hry), s vyjimkou několika herních AAA titul?. Android, populární mobilní platforma, která pou?ívá jádro Linuxu, za?ala hodně zajímat vyvojá?e a je jednou z hlavních platforem pro vyvoj mobilních her spolu s opera?ním systémem iOS od spole?nosti Apple pro za?ízení iPhone a iPad.

Dne 14. února 2013 spole?nost Valve vydala Linuxovou verzi systému Steam, která je oblíbenou herní distribu?ní platformou na PC. Mnoho steam her bylo p?eneseno na Linux. Dne 13. prosince 2013 spole?nost Valve vydala SteamOS, herní systém zalo?eny na Debianu, ur?eny pro beta testování, s plánem pou?ívat Steam machines jako herní a zábavní platformu. Valve vyvinul také VOGL, nástroj pro rozpoznávání OpenGL, ur?eny k podpo?e vyvoje videoher, stejně jako p?enosu jeho Source engine na Linux desktop. V d?sledku snahy spole?nosti Valve jsou nyní na platformě Linux ji? nativně dostupné některé vyznamné hry jako DotA 2, Team Fortress 2, Portal, Portal 2 a Left 4 Dead 2.

Dne 31. ?ervence 2013 Nvidia vydala herní tablet Shield, s pokusem pou?ívat platformu Android coby specializované herní platformy.

Někte?í u?ivatelé systému Linux hrají Windows hry p?es Wine, Proton nebo CrossOver.

22. srpna 2018 vydal Valve svou vlastní fork Wine zamě?eny na hry. Obsahuje několik vylep?ení v porovnání s vanilla Wine, jako jsou nap?íklad implementace DirectX 9, 10, 11 a 12 zalo?ené na Vulkan, integraci Steam, lep?í podpora celé obrazovky a herního ovlada?e a lep?í vykon pro vícevláknové hry.

Speciální pou?ití

Vzhledem k flexibilitě, p?izp?sobitelnosti a volné a otev?ené povaze Linuxu je mo?né jej velmi dob?e vyladit pro konkrétní ú?el. Existují dvě hlavní metody pro vytvá?ení specializované linuxové distribuce: za?ít od nuly nebo z obecné distribuce jako základny. Distribuce, které se ?asto pou?ívají k tomuto ú?elu, zahrnují Debian, Fedoru, Ubuntu (které je samo zalo?eno na Debianu), Arch Linux, Gentoo a Slackware. Naproti tomu distribuce Linuxu, postavené od za?átku, nemají obecny základ; namísto toho se soust?edí na filozofii JeOS s tím, ?e zahrnuje pouze nezbytné sou?ásti a vyhybá se re?ijním nadbyte?nym náklad?m spojenych s distribucí.

Domácí kino (Home theater PC)

?PC domácí kino“ (HTPC) je po?íta?, ktery se pou?ívá p?edev?ím jako zábavní systém, systém domácího kina. Obvykle je p?ipojen k televizoru a ?asto k dal?ímu zvukovému systému.

HTPC vyu?ívá OpenELEC, linuxovou distribuce, speciálně vyladěná pro tento systém, která zahrnuje software pro centrum médií Kodi. Byl vybudován od základ? dodr?ujících princip JeOS. Tento OS je velmi lehky a vhodny pro omezeny rozsah pou?ití HTPC.

K dispozici jsou také speciální edice distribucí Linux, které obsahují software MythTV media center, jako je Mythbuntu, speciální vydání Ubuntu.

Digitální zabezpe?ení

Kali Linux je Linuxová distribuce zalo?ená na Debianu ur?ená pro digitální forenzní a penetra?ní testování. Dodává se s p?edinstalovanymi několika softwarovymi aplikacemi pro penetra?ní testování a identifikaci bezpe?nostních problém?. Nástroj BackBox od spole?nosti Ubuntu poskytuje p?edinstalované nástroje pro zabezpe?ení a sí?ovou analyzu pro etické hackování.

Existuje mnoho linuxovych distribucí vytvo?enych s ochranou soukromí, tajemstvím, anonymitou v síti a bezpe?ností informací, v?etně Tails, Tin Hat Linux a Tinfoil Hat Linux. Lightweight Portable Security je distribuce zalo?ená na Arch Linuxu a vyvinutá Ministerstvem obrany Spojenych stát?. Tor-ramdisk je minimální distribuce vytvo?ená vyhradně pro hostování anonymního softwaru Tor.

Záchrana systému

Linux Live CD se ji? dlouho pou?ívá jako nástroj pro obnovu dat z po?kozeného po?íta?ového systému a pro opravu systému. Na základě této my?lenky se objevilo několik linuxovych distribucí p?izp?sobenych pro tento ú?el, z nich? vět?ina pou?ívá GParted jako editor oddíl? s doplňkovym softwarem pro obnovu dat a opravu systému:

• GParted Live – distribuce zalo?ená na Debianu vyvinutém projektem GParted
• Parted Magic – komer?ní distribuce Linuxu
• SystemRescueCD – distribuce zalo?ená na Gentoo s podporou pro editaci registru Windows

Ve vesmíru

SpaceX vyu?ívá několik redundantních letovych po?íta?? v konstrukci se systémem odolnym v??i chybám v raketě Falcon 9. Ka?dy motor Merlin je ?ízen t?emi voting po?íta?i, p?i?em? dva po?íta?e mají fyzické procesory a neustále se vzájemně kontrolují. Linux není ve své podstatě tolerantní k chybám (?ádny opera?ní systém není, proto?e je funkcí celého systému v?etně hardwaru), ale letovy po?íta?ovy software to pokládá za sv?j ú?el. Pro flexibilitu se místo náhradních díl?, vytvrzenych za pou?ití radiace, pou?ívají komer?ně vyráběné náhradní díly a systémy ?tolerantní v??i radiaci“. Od zá?í 2018 provedla spole?nost SpaceX více ne? 60 start? Falconu 9. Od roku 2010, v?echny, kromě jednoho, úspě?ně dodaly své primární u?ite?né zatí?ení na zamy?lenou obě?nou dráhu, a plánuje jej pou?ít k p?epravě astronaut? na Mezinárodní kosmickou stanici.

Systém Windows zde byl navíc pou?íván jako opera?ní systém na kritickych systémech, které nejsou ur?eny pro poslání. Notebooky pou?ívané na palubě kosmické stanice byly ale nahrazeny Linuxem. První humanoidní robot s opera?ním systémem Linux také prochází testováním v letu.

Laborato? Jet Propulsion pou?ívala Linux ji? ?adu let ?na pomoc p?i projektech spojenych s vystavbou bezpilotního vesmírného letu a pr?zkumu hlubokého vesmíru“; NASA vyu?ívá Linux v robotice v roveru Mars a Ubuntu Linux pro ?ukládání dat ze satelit?“.

Vzdělání

Distribuce Linuxu byly vytvo?eny tak, aby poskytovaly student?m praktické zku?enosti s kódováním a zdrojovym kódem na za?ízeních jako je Raspberry Pi. Kromě vytvo?ení praktického za?ízení je záměrem ukázat student?m ?jak věci pracují.“

Projekty Ubuntu Edubuntu a Projekt Linux Schools, stejně jako Debian derivát Skolelinux, poskytují vzdělávací softwarové balí?ky. Obsahují také nástroje pro správu a budování ?kolních po?íta?ovych laborato?í a po?íta?ovych u?eben, jako je Linux Terminal Server Project (LTSP).

Ostatní

Instant WebKiosk a Webconverger jsou distribuce Linuxu zalo?ené na prohlí?e?i, které se ?asto pou?ívají ve webovych kioscích a digitálním zna?ení. Thinstation je minimalistická distribuce ur?ená pro tenké klienty. Rocks Cluster Distribution je p?izp?soben pro vysoce vykonné vypo?etní clustery.

Existují distribuce Linuxu s obecnym ú?elem, které jsou zamě?eny na ur?ité publikum, jako jsou u?ivatelé ur?itého jazyka nebo zeměpisné oblasti. Mezi takové p?íklady pat?í Ubuntu Kylin pro u?ivatele ?ínského jazyka a BlankOn zamě?ené na indonéské obyvatele. Profesionální distribuce zahrnují Ubuntu Studio pro tvorbu médií a DNALinux pro bioinformatiku. Dále sem pat?í muslimsky orientované distribuce jménem Sabily, ktery následně poskytuje také některé islámské nástroje. Některé organizace pou?ívají interně lehce specializované linuxové distribuce, v?etně GendBuntu pou?ívané francouzskym národním ?etnictvem, Goobuntu, ktery interně pou?ívá spole?nost Google a Astra Linux, vyvinuty speciálně pro ruskou armádu.

Název Linux

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Spor o pou?ívání názvu GNU/Linux.

Název Linux p?vodně ozna?oval jen samotné jádro, ale velmi brzy byl název zev?eobecněn a vzta?en na cely opera?ní systém skládající se z jádra Linux a opera?ního systému GNU. U? del?í dobu ale neplatí, ?e Linux a GNU tvo?í tak?ka cely systém, do systému byla postupně zahrnuta ?ada dal?ích program?.

Vyslovnost

Deklarace vyslovnosti Linusem Torvaldsem.

V angli?tině vznikaly d?íve spory, jak se má správně slovo Linux vyslovovat. Bě?ně je toto slovo vyslovováno [?l?n?ks], av?ak existují r?zné varianty. Nap?íklad sám Linus Torvalds, p?vodce jména Linux, slovo vyslovuje podobně jako v ?e?tině – [?l?n?ks] (?esky, anglicky podle Linuse).

Odkazy

Reference

V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku Linux na anglické Wikipedii.

Literatura

• SCHRODER, Carla. Linux – Kucha?ka administrátora sítě. [s.l.]: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2407-9. S. 608. 
• Bedná? Vojtěch: Linux na firemním PC – mo?nosti, rizika cena, BEN - technická literatura, 2007, ISBN 978-80-7300-225-1

Související ?lánky

• Svobodny software
• Projekt GNU
• Opera?ní systém
• LAMP
• Unix
• Seznam distribucí Linuxu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Linux na Wikimedia Commons
• Galerie Linux na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Linux ve Wikislovníku
• Kniha Linux ve Wikiknihách
• Vyukovy kurs Linux ve Wikiverzitě
• Téma Linux ve Wikicitátech
• (?esky) Linux.cz – Pro? pou?ívat GNU/Linux
• (?esky) Filosofie projektu GNU
• (?esky) ?GNU/Linux“ – Co je ve jménu?
• (anglicky) P?ehled distribucí
• (?esky) Linux Dokumenta?ní Projekt – 16MB
• (anglicky) Linux Documentation Project
• (?esky) úSL úvod do Systému Linux
• (?esky) U?ebnice GNU/Linuxu – ?esky

Dokumenty o Linuxu:

• (anglicky) Revolution OS, re?ie J. T. S. Moore, 85 minut

Autoritní data	NKC: ph117043 PSH: 12506 BNF: cb124906479 (data) GND: 4337730-0 LCCN: n94087892 NLG: 51688 NLI: 987007289819405171 SUDOC: 034116125 VIAF: 185985901

Portály: Svobodny software | Linux