什么叫批次线
Projekt GNU je projekt zamě?eny na svobodny software, inspirovany opera?ními systémy unixového typu. P?vodní cíl byl vyvinout opera?ní systém se svobodnou licencí, ktery v?ak neobsahuje ?ádny kód p?vodního UNIXu. Jeho jméno je rekurzivní zkratka pro GNU's Not Unix (?esky GNU Není Unix).
Projekt GNU zalo?il v roce 1983 programátor Richard Stallman, vlastní softwarovy vyvoj za?al o rok později. Cílem projektu bylo vytvo?it kompletní svobodny opera?ní systém. To se poda?ilo naplnit v roce 1992, kdy byla poslední chybějící sou?ást, jádro (kernel), doplněna nezávisle vytvo?enym svobodnym jádrem Linux. A?koliv se takovému systému ?asto ?íká Linux, p?esněj?í pojmenování je GNU/Linux. Opera?ní systém GNU toti? m??e pou?ívat i jiná jádra, nap?. jádro Hurd (systém se pak nazyvá GNU/Hurd) vyvíjené v rámci projektu GNU nebo jádro Solaris vyvinuté spole?ností Sun Microsystems (Nexenta) a dal?í.
Dnes ?ídí chod GNU Projektu Free Software Foundation.
Organizace GNU je autorem licencí GPL a GFDL, které mohou pou?ívat i jiní auto?i softwaru a dokumentace. Nap?íklad Wikipedie pou?ívala právě licenci GFDL (ne? p?e?la na licenci CC-BY-SA).
Dal?í z licencí GNU je LGPL, p?vodně chápaná jako knihovní licence, která umo?ňuje vyu?ití i v softwaru, ktery není svobodny. Dnes GNU pou?ívání této licence obecně nedoporu?uje (… prosíme, uva?te, zda licenci LGPL nenahradit GPL).
Slovo ?gnu“ v angli?tině znamená té? ?pak?ň“, proto byl pak?ň vybrán maskotem projektu GNU.
Po?átky
[editovat | editovat zdroj]Kdy? GNU projekt odstartoval, existoval pouze textovy editor Emacs s funkcionálním programovacím jazykem Lisp pro psaní p?íkaz? editoru, debugger, yaac kompatibilní generátor syntaktickych analyzátor? a linker (sestavovací program). Aby se GNU systém mohl stát svobodnym softwarem, bylo pot?eba vyvinout vlastní p?eklada? jazyka C a dal?í nástroje. V ?ervnu 1987 se nashromá?dily jednotlivé ?ásti projektu a byl vyvinut svobodny software pro assembler, témě? byl dokon?en p?eklada? pro jazyk C (GCC), textovy editor (GNU Emacs) a r?zné unixové nástroje (jako ls, grep, awk, make a ld). V po?áte?ním stavu se nacházelo také jádro opera?ního systému, které pot?ebovalo dal?í úpravy.
Proto?e jádro se (dodnes) nepoda?ilo dovést do stavu vhodného k ostrému nasazení (experimentálním systémem od GNU je GNU Hurd), byly GNU nástroje pou?ity spole?ně s jádrem Linux (vzniklo v roce 1991) a roz?í?ily se první distribuce Linuxu. Od té doby bylo mo?né vyu?ívat GNU k vyvoji program?. Hlavním cílem bylo vytvo?it mno?ství aplikací a nástroj?, které se bě?ně pou?ívaly na ostatních unixovych systémech. V GNU prost?edí bylo mo?né spou?tět unixové programy, ale projekt se s tím neztoto?ňoval.
GNU Manifest
[editovat | editovat zdroj]GNU Manifest byl sepsán Richardem Stallmanem k získání podpory a ú?asti ostatních na GNU Projektu. V GNU Manifestu Stallman uvedl ?ty?i body svobodného vyvoje po?íta?ového softwaru: svobodu běhu programu pro v?echny ú?ely, svobodu studovat zdrojové kódy programu a upravovat je, svobodu redistribuce kopií a svobodu vylep?ovat a měnit upravené verze pro ve?ejné pou?ití. Pro naplnění těchto bod? pot?ebuje u?ivatel plny p?ístup ke zdrojovym kód?m. K zaji?tění, aby kód z?stal svobodny a poskytovany ve?ejnosti Stallman vytvo?il GNU General Public License (GPL), která ur?uje, ?e software a v?echny jeho budoucí verze, které od něj budou odvozeny, z?stanou zdarma pro ve?ejné pou?ití.
Filozofie a aktivita
[editovat | editovat zdroj]A?koliv je vět?ina GNU projekt? ?istě technického ra?ení, filozofie byla p?enesena jako sociální, etická a politická iniciativa. Stejně jako vytvá?ení softwaru a licencí, GNU projekt publikoval ?adu spis?, jejich? autorem byl Richard Stallman.
ú?ast na projektu
[editovat | editovat zdroj]Na webovych stránkách GNU je seznam v?ech projekt?, u ka?dého je uvedeno jaky typ vyvojá?e je schopny provádět pot?ebné úkoly dané ?ásti GNU projektu. úroveň znalostí se li?í projekt od projektu, ale kdokoliv, kdo má znalosti z programování, je vyzyván k ú?asti na projektu.
Svobodny software
[editovat | editovat zdroj]GNU projekt vyu?ívá software, ktery mohou u?ivatelé volně kopírovat, upravovat a distribuovat. Je volny v tom smyslu, ?e u?ivatel m??e měnit program k jeho individuálním pot?ebám. Zp?sob, jak programáto?i získávají svobodny software, zále?í na tom, z jakého zdroje jej vezmou. Software m??e byt programátor?m poskytován od p?átel p?es internet, nebo jej m??e zakoupit firma, kde programátor pracuje.
Financování
[editovat | editovat zdroj]Projekt je financován vynosy z podpory GNU projekt?.
Copyleft
[editovat | editovat zdroj]Copyleft pomáhá udr?ovat volné pou?ití p?es více programátor?. Copyleft v?em dává právo k pou?ívání, změně a redistribuci program?, nebo jejich zdrojovych kód? dokud se distribu?ní podmínky nezmění. Vysledkem je, ?e ka?dy u?ivatel, ktery legálně získá dany program, má stejnou svobodu, jako ostatní u?ivatelé, kte?í program pou?ívají.
GNU projekt a Free Software Foundation (FSF) ob?as odli?ují mezi silnym a slabym copyleftem. Slaby copyleft povoluje pou?ití svobodnych program? do program?, které samy nejsou svobodné, zatímco silny copyleft toto pou?ití striktně zakazuje. Vět?ina GNU Projekt? je distribuována pod silnou copyleft licencí, a?koliv některé jsou vydávány pod slabou copyleft licencí, nebo dovolují free software licenci.
Související ?lánky
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Projekt GNU na Wikimedia Commons - www.gnu.org Archivováno 2. 4. 2004 na Wayback Machine., ?eská verze domovské stránky
- Filosofie projektu GNU
- www.gnu.cz Archivováno 11. 3. 2005 na Wayback Machine. – ?eské stránky o GNU
- Seriál GNU – pomoc p?i tvorbě program?
- (?esky) Smysl Existence GNU Linuxu[nedostupny zdroj] – video (422 MB)